Obecné informace
Pracovníci
- Školní psycholog
- Školní metodik prevence
- Školní speciální pedagog
- Výchovný poradce pro volbu povolání
- Školní logoped
Náš cíl
- vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj žáků, pro rozvoj jejich osobnosti v průběhu vzdělávání,
- naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů v průběhu vzdělávání,
- prevence a řešení výukových a výchovných obtíží, sociálně patologických jevů (zejména šikany a jiných forem agresivního chování, zneužívání návykových látek) a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací,
- vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů integrace žáků se zdravotním postižením,
- vhodná volba vzdělávací cesty a pozdějšího profesního uplatnění,
- vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky, kteří jsou příslušníky národnostních menšin nebo etnických skupin,
- vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané.
Závěrečná hodnotící zpráva Školního poradenského paracoviště
TOHLE SE NÁS NETÝKÁ...!
Plzeň není nedostatkem školním psychologů žádnou výjimkou, valná většina místních základních škol svého psychologa nemá. Naše škola je v tomto směru pokroková, svého školního psychologa má již jedenáctým rokem. Své služby poskytuje žákům, rodičům i pedagogům, obracet se na něj mohou s nějrůznějšími školními i mimoškolními problémy. Jeho služby každoročně využívá stále více žáků i rodičů. Jeho velký přínos vidíme i ve snížení problémů v chování, snížení známek agresivity, šikany apod.
Od loňského školního jsou žákům, rodičům a pedagogům k dispozici ještě školní speciální pedagog a školní logoped v rámci nově vytvořeného Školního poradenského pracoviště (viz. výše).
V Česku chybí psychologové pro děti, na 25 škol připadá jeden
www.novinky.cz, Marek Přibil (Právo), 16. 09. 2011:
Úzkostí, hyperaktivitou či poruchami pozornosti, které vyžadují odbornou pomoc, trpí podle většiny výzkumů z posledních let sedm až deset procent dětské populace. To je mnohem víc než dřív, kdy se o některých poruchách příliš nemluvilo. A z propočtů vychází, že stovku takových školáků má pod drobnohledem v průměru jediný psycholog.
Ministerstvo školství uvádí, že jen v základních školách je 33 tisíc dětí s vývojovými poruchami učení. Mají nesmírné problémy se čtením, psaním. Jsou nezvladatelné, zlobí.
Počet psychologů působících na českých školách sice dlouhodobě stoupá, ale podle odborníků je jich stále zoufale málo – jeden psycholog připadá zhruba na 25 škol.
Tam, kde psychologa mají, je přitom i méně projevů šikany a agresivity, potvrzují i učitelé.
Z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že v září 2005 bylo ve školách 175 psychologů, od té doby se jejich počet téměř zdvojnásobil na 331 psychologů v září 2010. Počet škol klesl z 8681 v roce 2005 na loňských 8474.
Pomohly eurofondy, co dál, se teď neví
Zvýšit počet psychologů se snažil v uplynulých dvou letech projekt Rozvoj školských poradenských pracovišť. Projekt, za kterým stál Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, získal z evropských fondů 139 miliónů korun. Teď skončil.
"Nedovedeme si představit, že by nepokračoval," řekl ČTK Jaroslav Hejný, ředitel ZŠ v Brankovicích na jižní Moravě. Škola má díky projektu sice ne psychologa, ale alespoň speciálního pedagoga na plný úvazek. Sama by ho ale ze svého rozpočtu nemohla zaplatit.
"Je členem pedagogického sboru, ale zároveň je člověkem zvenku. Rodiče i žáci mu tak svěří věci, které by učitelům neřekli," uvedl Hejný.
Podle něj pomáhá speciální pedagog i některým školkám v okolí, zejména posoudí, zda děti zvládnou nástup do školy.
