Aktuality

Plzeňské Gymnázium Františka Křižíka se i v letošním roce stalo dějištěm již 22. ročníku regionální přehlídky Ars poeticae. Je určena žákům a studentům ZŠ a SŠ a jejich nejen jazykové dovednosti jsou hodnoceny v recitaci, slam poetry a dramatizaci.

V úterý 08. 04. se naši žáci ze tříd 7.A a 9.B vypravili poměřit své síly v dramatizaci. Ti mladší v angličtině, ti starší pak ve francouzštině. Nelze říci, že by se jednalo o soutěž v pravém slova smyslu, přehlídka je opravdu trefnější pojmenování.

Všichni dorazili včas, registrace účastníků proběhla bez problémů. Ba i kulisy v podobě kartonových autíček a dřevotřískových domečků a stromů se nám podařilo bez větší úhony přepravit MHD. Úvodem se zhruba padesátka účastníků hlasově i pohybově rozcvičila. A pak již následovala jednotlivá představení. Tři v angličtině, jedno ve španělštině a jedno ve francouzštině. Témata i délka výstupů byly velmi různorodé. Co do „stopáže“ od několikaminutových až po téměř 3/4hodinové. Námětově – tajemné vraždy, umělá inteligence, absurdní anglické drama, artušovské hledání nikoliv sv. grálu, ale sv. sendviče, moderní pojetí klasické Perraultovské Karkulky.

Technika fungovala, nikdo nic zásadně nepokazil, kulisy i rekvizity jednoduché i nápadité. Výkony herců ale mnohdy vzbuzovaly otázky, kolik času dotyční věnovali přípravě, někteří se totiž nebáli „taháků“ v podobě lístků v dlaních. Jiní naopak excelovali dlouhými replikami ba i improvizací. Kostýmy byly sofistikované i zcela civilní.

Po každém představení následovalo malé resumé a reflexe se čtyřčlennou porotou a daným souborem. Naši angličtináři sklidili úspěch za scénář a odvahu vystoupit. Deváťáci byli velmi oceněni za pečlivou výslovnost, prý téměř jevištní mluvu, výkony à ĺa „no stres“, stínovou scénu, nápaditost. Konkrétní žáci za energii, nasazení, jako třeba Sofie Kašová ala Karkulka, vlk - Vojta Kohout a Tomíka Míču, vypravěče, dokonce považovali za rodilého mluvčího.

Když přišlo na vyhlášení výsledků, napětí v sále by se dalo krájet. Byly uděleny tři diplomy a z toho hned dva pro naši školu. Jako první sklidila úspěch Natálka Spíralová, žákyně třídy 7.A, za autorský scénář k představení v AJ: „Does the time exist?“ Vzápětí byli oceněni naši deváťáci a představení „Le petit chaperon rouge“. Třetí diplom putoval na rodnou půdu, studentům GFK a jejich absurdnímu dramatu o nepodařených námluvách. Porota ale nakonec všem souborům předala sladkou odměnu v podobě krásných dortů.

Co dodat závěrem? Nikdo neprohrál, ani nevyhrál. Konec dobrý, všechno dobré. Za nás francouzštináře můžu říct, že přesně víme, kdy a co se ne zcela vydařilo, kde nám vypadl text, byli jsme „vedle“, ale to vůbec není důležité. Psssst, nikdo si toho vlastně nevšiml, to víme jen my. Ale i takovéto malé „prohry“ jsou totiž občas zcela nevyhnutelné. A pokud jsme schopni si je přiznat, pak nás to příště posune dál. Nechceme přece „usnout na vavřínech“. Ačkoliv, mně osobně bude hodně smutno za takovými skvělými herci, jako jsou žáci 9.B. Ale věřím, že nástupci se určitě najdou.

Stále máme na škole šikovné, jazykově nadané děti, navíc ochotné zapojit se do takovýchto soutěží či aktivit nad rámec běžné výuky. Velký dík jim patří, ale i jejich paním učitelkám, které se na přípravě a realizaci představení podílely.