Aktuality
Když v roce 1922 vydal Eduard Bass poměrně útlý humoristický román s krásnými ilustracemi Josefa Čapka, sotva asi mohl tušit, kolika adaptací se jeho dílko později dočká. Existuje ve filmové, muzikálové, audio, ale hlavně v mnoha divadelních verzích. Plzeňské DJKT hru nastudovalo v r. 2022 a je součástí činoherního repertoáru stále. A že jde o skutečnou podívanou, o tom jsme se přesvědčili s našimi žáky z 6.A, 8.B a C ve čtvrtek 20/6 na Nové scéně.
Příběh vypráví o chalupníkovi Klapzubovi z Dolních Bukviček, který je sice chudý, ale nestěžuje si a na svůj osud nežehrá. Má rád svou ženu, nemůže existovat bez fajfky, občas láteří opravdu jadrnou češtinou: „I jo,” říká sám k sobě, „dyk voni ty čerti už na to vypadají. Prachmilion děravejch gólů, eště že sem na to přišel, vy kujóni!“ Hlavně má ale 11 synů, ze kterých vychová správné, čestné a poctivým tréninkem zocelené fotbalové mužstvo. To si postupně razí cestu přes okresní přebory až na trávníky samotné Sparty a Slávie. Skóre zápasů je vždy stejné, na straně soupeře jasná nula, na straně Klapzubáků hodně vysoká čísla, na fotbal.
Kluci ve své vítězném tažení pokračují napříč Evropou. Ocitají se tak v Německu, Itálii, Francii, díky neuvěřitelným „michelinským“ převlekům vydrží nápor horkokrevných Španělů a porazí FC Barcelonu a další slavné kluby, aby se nakonec setkali se samotným anglickým králem. Tomu pan Klapzuba prozradí nejen tajemství úspěchu jeho synů, ale i vládnutí a panování. Že kdyby si to namísto válčení znepřátelené země „rozdaly“ na hřišti, bylo by na světě méně bitev a neštěstí. Panu králi se venkovanova moudrost a životní nadhled zalíbí natolik, že pošle svého syna na zkušenou do Čech. Klapzubáci se nakonec dostanou až k protinožcům do Austrálie, ale na zpáteční cestě jejich loď ztroskotá a moře je vyplaví na ostrově lidojedů. Odtud se jim naštěstí podaří utéct a dostat se domů.
Plzeňské zpracování právem sklízí ovace a veškeré recenze a komentáře jsou velmi pozitivní. Dvouhodinové představení vás chvilku nenechá bez pozornosti. Scéna je variabilní, herci prakticky neustále v pohybu, cvičí se tu, běhá, skáče, leze na stromy, míč létá napříč jevištěm, reportéři komentují utkání osobitým způsobem, s neuvěřitelnou kadencí a občas máte pocit, že se nestíhají ani nadechnout. Neunikne vám samozřejmě, že v „mančaftu“ nejsou jen kluci a muži, ale i dívky a ženy a že někteří synové jsou v reálu starší než jejich herecký tatínek v podání skvělého Martina Stránského. To ale nepůsobí rušivě, spíše naopak, trochu legračně, mile a hlavně lidsky. Pro dokreslení cestování se využívá i projekce, videomapping a další zvukově-světelné efekty. Musím říci, že jsem toto představení viděla už podruhé a vždy jsem se výborně bavila. A nejen já, i mé kolegyně a hlavně děti. Je zpracované velmi hezky, humorně, ale i citlivě a nápaditě. Skvělý relax, zároveň také zamyšlení. Lze jen doporučit a přát si víc takových po všech stránkách vydařených divadelních kousků.
Fotografie jsou staženy z oficiálních stránek DJKT:
https://www.djkt.eu/repertoar/klapzubova-jedenactka-2022