Aktuality
DJKT Plzeň se snaží přilákat „na kulturu“ i mladší diváky a to zejména pořady na Malé scéně Nového divadla. Sem se v úterý 16/4 vypravily 4 třídy naší školy na představení Prodáváme nevěstu.
Nejedná se o žádnou parodii známé opery, jen o krácenou inscenaci, speciálně upravenou pro děti a mládež. Klasická Prodaná nevěsta se již od své premiéry r. 1866 stala českou národní operou a patří k jedné z nejhranějších. Bedřich Smetana ji psal na libreto Karla Sabiny téměř 3 roky (1863-66), premiéru měla v tehdejším Prozatímním divadle v Praze. Zásluhou Emmy Destinové byla „Prodanka“ v roce 1909 uvedena i v Metropolitní opeře v New Yorku a tamní premiéru dne 19. února 1909 dirigoval slavný Gustav Mahler.
Představení „Prodáváme nevěstu“ trvá zhruba hodinu a je doprovázeno pouze 1 klavíristou. Scéna je jednoduchá, průčelí 4 domů, z toho 1 hostinec, zobrazují venkovskou náves 19. století. Krojovaní herci a zpěváci jsou také méně početní a představují 2 manželské páry, jejich děti – Jeníka, Vaška, Mařenku, dále hostinského, neméně důležitá je i postava Kecala.
Dějově jde o to, že dříve nebylo ničím neobvyklým, že sňatky byly domlouvány tzv. dohazovači, často se přihlíželo hlavně k majetku, polnostem, dobytku atp. A právě jednu takovou svatbu vyjednává mezi Krušinovými a Míchovými tzv. Kecal. Netuší však, že Mařenka Krušinová a Jeník Mícha se již sobě, tajně, zaslíbili. Jeník, Míchův syn z 1. manželství, kdysi kvůli maceše odešel z domova a protloukal se světem. Nyní se vrátil, ale nikdo (ani Mařenka) netuší, kdo vlastně je. Prostě Jeník.
Krušinovi s Kecalem se snaží Mařenku přesvědčit, aby si vzala syna bohatého sedláka Míchy. Ve hře je i starý dluh mezi oběma rodinami a závazek sňatku jejich dětí. Ženichem má být dle Kecala dokonalý, ve skutečnosti však dětinský, koktavý a nesmělý Vašek. Aniž by ženicha viděli, Mařenčini rodiče souhlasí. Ne však ona. Stále myslí na Jeníka. Dívka nakonec najde Vaška, neřekne mu, kdo je, a prohlásí o Mařence, že by Vaška týrala a neměla ho ráda. Ten jí věří a slíbí, že Mařenku nechce.
Mezitím Kecal přesvědčuje u piva Jeníka, aby Mařenku nechal. Ten se zprvu sice zdráhá, ale nakonec obrátí a souhlasí. Zdánlivě dívku prodá za 300zlatých a podepisuje navíc smlouvu, kde se jí vzdává ve prospěch syna sedláka Míchy a tím se také smaže rodinný dluh. Kecal si myslí, že vyhrál. Jeníkovu zdánlivou lest neprokoukl.
Vašek má ze svatby strach. Bojí se „zlé“ Mařenky. Ani poté, co se její lest prozradí, ji Vašek (naštěstí) nechce. Oba milenci se potkají, ona však nechce slyšet žádné vysvětlení. Je uražená a nešťastná. Nechce uvěřit tomu, že ji Jeník „prodal.“ Nakonec vše dobře dopadne, sedlák Mícha pozná v Jeníkovi svého staršího syna, který se hlásí o své právo, navíc podle smlouvy mu jako Míchovu synovi Mařenka patří. Kecal odchází s nepořízenou, všichni jsou spokojení.
K oblibě opery napříč generacemi přispívají i známé melodie jako např. Proč bychom se netěšili… Neskončí do skonání naše věrné milování… Znám jednu dívku…
Dětem i nám učitelům se představení moc líbilo, mělo spád a i ona zkrácená verze neztratila na kouzlu. Rádi do divadla zavítáme znovu. Fotografie jsou staženy z oficiálních stránek DJKT Plzeň: https://www.djkt.eu/prodavame-nevestu.
