Aktuality
O tom, že dětská představení plzeňského Komorního divadla patří mezi již tradiční a oblíbené aktivity v rámci výuky ČJ i HV, svědčí už druhá prosincová návštěva, tentokrát žáků tříd 6.B, 7.A a 7.B. Ve středu 11. 12. jsme si dopřáli opravdovou lahůdku – muzikál podle stejnojmenného filmu Jiřího Brdečky Adéla ještě nevečeřela.
„Adéla“ měla v Plzni premiéru v květnu loňského roku a od té doby se těší velkému zájmu malých i velkých diváků. Je to jistě zásluha výborné Brdečkovy předlohy, jež spolupracoval mj. např. na filmech Limonádový Joe či Tajemný hrad v Karpatech, ale také libreta, písňových textů a hudby osvědčené dvojice Radka Balaše (momentálně ho můžeme vidět např. v porotě TV soutěže Star dance) a Ondřeje Brouska, především ale výborných hereckých, pěveckých i tanečních výkonů členů i externistů souboru muzikálu, operety a baletu DJKT Plzeň.
Znám dobře filmové zpracování a byla jsem trochu zvědava na divadelní adaptaci, zejména na padoucha barona von Kratzmar (ve filmovém podání ho mistrně zahrál Miloš Kopecký) či na komisaře Ledvinu alias Rudolfa Hrušínského, detektiva Cartera a další. Bez nadsázky se ale dá říci, že plzeňské divadlo se k filmové předloze nejen hlásí, v řadě proslulých momentů ji věrně až doslova zachovává, ale v mnohém ji spíše překonává v pozitivním slova smyslu.
Hlavním tématem je věčný boj dobra a zla, ale hlavně léta plánovaná pomsta ze strany žáka vůči profesoru botaniky. Hlavní hrdina - slavný americký detektiv Nick Carter je pozván do Čech na vyřešení zapeklitého případu zmizení. Hned na začátku pobaví děti odpovědí na dotaz - kde že leží Praha? - v podobě prostého konstatování - někde ve Vídni… Než se propracuje ke zdánlivě jednoduchému vyřešení případu, naučí se rychle česky, seznámí se s českým folklorem zejména pražské provenience díky svéráznému komisaři Ledvinovi v podání – opět báječného Br. Kotiše, zamiluje se do Plzně, tedy piva, a také trochu do Květušky, dcery potrhlého profesora botaniky – plánované oběti barona von Kratzmar. Dále předvede létající oblek ala Batman, východní bojové umění, několikrát zopakuje své „carterovské“ moto - vždy ve středu, zpívá, tančí a spolu s inspektorem Ledvinou si vyšetřování evidentně užívá. Plány jim ale zdárně a průběžně hatí padouch připomínající v mnohém batmanovského Jokera - svými grimasami, líčením, převleky, ale hlavně mnohdy velmi drsnými hláškami, které se dětem moc líbí. Mistrně ho zahrál hostující Jiří Langmajer. Ten svůj nástroj pomsty – masožravou květinu Adélu – hýčká a opečovává tak, že ona zpívá i tančí, ale jak už to bývá podle hesla - čím kdo zachází, tím schází, nakonec svého stvořitele bez skrupulí pozře namísto chudáka profesora. Carter samozřejmě přijde celé záhadě původního záhadného zmizení (záhy se ukáže, že ne člověka, ale psa jisté baronky) na kloub a odjíždí z Čech řešit další zapeklitý případ do horkého afrického Egypta, někam k pyramidám.
Představení trvalo téměř 2,5 hodiny, ale i přesto jsme si jej moc užili. Texty písní byly vtipné a dnešnímu posluchači blízké, muzikálová čísla z pražských hospod měla říz díky mladým a pružným tanečnicím, děti se bavily a finální děkovačky nebraly konce. Stejně jako v případě představení z předchozího týdne - Noci na Karlštejně, byla i Adéla - příjemným předvánočním zastavením. Nevěříte? Ač šlo celou dobu o pomstu, byla místy i trochu sladká, jak vypovídá úryvek z 1 písně:
„Dlaň dám ti do dlaně, šeptajíc oddaně, láska je akrobat na visutém laně.
Jen kdo má odvahu přejít nad manéží, láska ho odmění svou sladkou otěží.
Láska je zakletá, on je mou nadějí, jíva, co rozkvétá, počkáme do léta…láska je zakletá.“