Aktuality
Ve Smetanových sadech v Plzni probíhala ještě donedávna panelová výstava u příležitosti 100. výročí narození významného plzeňského rodáka, výtvarníka, ilustrátora, scénáristy, jednoho ze zakladatelů českého animovaného filmu, Jiřího Trnky. Napadlo mě tehdy, že je samozřejmě spojen i s loutkami a proč tedy u té příležitosti s dětmi nevyrazit do našeho krásného Muzea loutek?
Objednali jsme se a v pátek 5. 10. 2012 rovnou se dvěma šestými třídami v rámci výuky VV vyjeli na nám. Republiky.
6.A to vzala malou oklikou přes Křižíkovy sady kolem proluky s freskou Theatrum Mundi a Šafaříkovy sady k malému sousoší Spejbla a Hurvínka. Sáhli jsme si pro štěstí na nožičku a nos a pak již vzhůru do muzea. "Taťuldó, proč nemám maminku? Náš otec Josef Skupa na ní nějak zapomněl...," hlásal nápis na zdi ve vstupních prostorách muzea. Než jsme se ale stihli trochu zamyslit, ujal se nás šikovný mladý průvodce, který toho o loutkách věděl opravdu hodně. Protáhl nás třemi patry citlivě zrekonstruovaného středověkého patricijského domu s prvky gotiky, renesance, baroka i klasicismu. Obeznámil nás s historií a životními příběhy nejen loutek, ale i jejich tvůrců - ilustrátorů, řezbářů i herců - vodičů, jež marionetám propůjčovali své ruce, hlasy, um, energii, jedinečnost. Dále také např. s kočovnými či rodinnými divadly, slavnými loutkohereckými klany na Plzeňsku i s mnoha zajímavostmi např. s tím, jak souviselo s loutkami pekařské řemeslo. Zhlédli jsme několik ukázek na obrazovce i v reálu, seznámili se s komplikovanou povahou J. Skupy, již zmíněného tvůrce Spejbla, Kašpárka a Hurvínka, s J. Trnkou a jeho krásným modelem Svatby broučků. Obdivovali jsme loutky lidské, zvířecí, historické, pohádkové, všech možných velikostí, nejstarší 185 let staré čerty i modely trochu nahaté a také exotické. Sami jsme si vyzkoušeli vodit některé malé loutky na niti, ale i ty větší – tzv. manekýny, velikosti člověka dosahující a také pěkně těžké, potěšili jsme se s maňásky i některými rekvizitami např. v podobě kašpárkovských čepic s rolničkami.
Téměř 2 hod. návštěva utekla jako voda, byla plná zábavy i poznání, příjemné pohody. Některým z nás možná poopravila náhled na divadlo i loutky, jež rozhodně nejsou jen pro mrňata. Je dobré se občas vrátit do dětských let a hrát si sám či s někým či hrát pro někoho. Vždyť kdo si hraje, nezlobí.
Další fotografie je možné zhlédnout na www.rajce.net, heslo: tygrousek
