Aktuality

Titulek vzbuzující smíšené pocity? Nostalgii? Či hořkosladké vzpomínky na cirkusového šášu v plandavých kalhotách, velkých botách a s červeným nosem?

Reálně a prozaicky vzato název stejnojmenné a právě probíhající výstavy soudobé plzeňské malířky Zdeňky Zemanové. Žáci tříd 9.A a 9.B ji v rámci výtvarné výchovy zhlédli ve středu 12. 10. 2011 v Galerii Profi-rám.

Pokud si vzpomínáte, ten den v Plzni lilo od rána. Zima a nevlídno doslova zalézaly pod kůži. Snad o to hřejivěji na děti i učitele působil nevelký interiér galerie i plátna či deštníky zářící teplými sluníčkovými barvami s motivy motýlů a klaunů, vůbec ne smutných, naopak veselých a rozesmátých, zkrátka pozitivních. Moc se nám tam líbilo, fajn byly i komentáře k některým obrazům, konfrontace názorů.

Závěrem si dovolím jen "opsat" autorčino motto k této výstavě. Je výmluvné a netřeba k němu cokoliv dodávat a docela dobře pasuje do této nostalgické "pozdně baboletní" doby:

Z. Zemanová: "Všichni někdy v životě, někdo více a někdo méně, prožíváme klaunův příběh – pocity nesvobody, úsměv na tváři a tíseň uvnitř.

Všichni někdy v životě toužíme po motýlích křídlech (motýl – symbol svobody, transformace, lehkosti, krásy, ale i pomíjivosti a zranitelnosti).

Každý "klaun" musí svou houpačku, kterou letí vzduchem – svobodu, rozhoupat sám.

Každý "klaun" musí najít svou hvězdu (touhu, přání, směr) a vydat se k ní."