Aktuality

Naše škola dostala pozvání od Svazu protifašistických bojovníků, abychom se spolu s nimi zúčastnili vzpomínkové akce v souvislosti s výročím vypálení Lidic během 2. světové války. Rádi jsme pozvání přijali, zážitky byly víc než silné.

Text napsal Michael Urban z 9.B, fotografie Annemarie Havlíčková a Marie Šafrhansová 9.B

Cesta do Lidic

Dne 10. 6. 2010 jsme se já a několik mých spolužáků z 9.B vydali společně s členy Svazu protifašistických bojovníků na vzpomínkovou cestu po pietních místech, která připomínají teror nacismu v Čechách.

Naše první zastávka vedla k památníku Lidice. Zde kdysi stávala obec, která však byla dne 10. 6. 1942 srovnána se zemí. Obyvatelé byli vyhlazeni. Tento hrůzný čin byl odplatou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Prošli jsme zaniklou obcí a zastavili se u památníku osmdesáti dvou lidických dětí. Ty většinou zemřely v plynových komorách. Protože podoba dětí byla vytvořena podle dobových fotografií, působí sousoší hodně silně!

Okolo půdorysu kostela jsme prošli až k Horákovu statku, kde bylo zastřeleno všech 183 lidických mužů.

V expozici muzea jsme viděli to jediné, co z Lidic zbylo. Jsou to dveře od kostela sv. Martina a kousek sošky Kristova těla z Kalvárie. Několik krátkých videofilmů, jeden přímo z lidické exekuce a poté ještě několik videopasáží - například s namluvenými dopisy dětí, které byly z Lidic poslány do koncentračního tábora - dokreslovaly ony hrůzné události.

Z Lidic jsme se přesunuli do Kladna. Právě odtud byly vysílány transporty z Lidic s ženami a dětmi do koncentračních táborů. V Kladně jsme měli asi dvouhodinový rozchod. Se spolužáky jsem navštívil historický střed města.

Naší další zastávkou byly Lány, kde jsme nejprve navštívili muzeum prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, které bylo zřízeno v bývalé sýpce lánského prezidentského zámečku. V tomto muzeu jsme navštívili celou jeho expozici. K vidění byla spousta zajímavých věcí. Tak například jezdecký a vycházkový oblek a brýle T. G. Masaryka a další předměty, které patřily jeho dětem a ženě (třeba klobouček Charlotty Garriggue - Masarykové). Pak jsme se přesunuli na nedaleký hřbitov, kde je rodina Masarykova pohřbena. U jejich hrobu jsme pak položili kytici. Nakonec jsme se přesunuli k zámečku, kde jsme prošli zahrady a pak jsme již vyrazili zpět k domovu

Celá tato cesta, hlavně pak návštěva Lidic, ve mě zanechala hluboký dojem.