Aktuality
Po dlouhé odmlce způsobené covidem a jeho restrikcemi jsme letos měli možnost tradičně uspořádat zájezd pro žáky 8. a 9. tříd do Anglie. Jaké bylo zprvu naše překvapení, když nám oslovené cestovní kanceláře nebyly schopny již termín zajistit, jelikož bylo obsazeno a nebyly volné ubytovací kapacity. Inu postcovidová lačnost za poznáváním opravdu vzrostla. Nakonec jsme díky mírné změně termínu našli řešení a vybrali zájezd u CK Pro Travel.
Od začátku roku osmáci a deváťáci bedlivě sledovali přípravy zájezdů do jižní Anglie, často se chodili ptát a nedočkavě vyhlíželi termín přihlašování. V den spuštění online aplikace to byl boj doslova o minuty. Vítězi se stalo 90 žáků, kteří obsadili dva autobusy – deváťáci jeli prozkoumat terén jako první v termínu 22. – 28. 5. a osmáci je hned po jejich návratu vystřídali.
Program byl pro oba zájezdy vesměs shodný a byl nabitý do poslední minutky. První a poslední den jsme prozkoumávali Londýn, a to pěšky, lodí i metrem – celkem jsme za tyto dva dny nachodili 36 kilometrů. Dále jsme se trajektem vydali na ostrov Wight, kde jsme navštívili sídlo královny Victorie Osbourne House i skalní útvary the Needles. V Oxfordu jsme si prohlédli proslulou kolej Christ Church College a ve městech Salisbury a Winchester dvě známé starobylé katedrály. Deváťáci navštívili také rodiště Winstona Churchilla Blenheim Palace a osmáci zase palác krále Jindřicha VIII. Hampton Court. Ani jedna z výprav samozřejmě nemohla vynechat Stonehenge a zvěčnit se u těchto světoznámých „visících kamenů“. Někteří si užívali nachozené kilometry, jiní odborný výklad průvodkyní, které měly s našimi teenagery opravdu svatou trpělivost a snažily se odlepit jejich zraky i jiným směrem než na displej mobilního telefonu. To byl v jistých okamžicích u deváťáků opravdu oříšek, jelikož zájezd probíhal v době mistrovství světa v hokeji, kde náš tým za podpory fandících nakonec získal zlato. Další měli největší požitek ze společné cesty autobusem (třeba pod taktovkou DJ Pindi Křováka) nebo z nákupů v anglických obchodech. I přes obrovskou únavu a náročnost celého týdne si snad všichni odvezli dobrý pocit z hostitelských rodin – možnost nahlédnout „pod pokličku“ skutečného života ve Velké Británii, ochutnat jejich jídlo, mluvit několik dní s rodilými mluvčími je skutečně k nezaplacení.
Některé zážitky zachycují i fotografie v galerii a hlášky, na které budeme dlouho vzpomínat:
„Ding dong, dobré ráno, moji milí výletníci.“ (Paní průvodkyně nám někdy dobré ráno přála i 5x během jediného rána.)
„Udělejte štrúdl, musíme se spočítat.“ (další oblíbená formace byla
„koláček“ – shluk, aby byl slyšet výklad paní průvodkyně)
„Zítra nám zrušili trajekt, tak se připravte, budeme pádlovat!“ „Tak jak jste se vyspali? Já nic moc, dneska musím zase.“ „Prodám levně… (sendvič, mandarinku, jogurt, klobouk – cokoliv).“ „To je crazy.“
„Hele, kopečková.“ – „Zmrzlina, nebo paní učitelka?“
„A jéje, staroši si zase museli sednout.“ – „Tak si pojďte sednout, paní učitelko!“
„Kdo hlídá Lukáše?“ – „Já teď nemám službu!“
„Shrnuli bysme to tak, že jsme všichni přežili a žádnej jakoby větší průser nemáme, ne?“
„Děkujeme naší průvodčí.“
Odkazy za fotogalerie ze zájezdů:
