Aktuality
V noci 20. května 2017 se žáci 8. a 9. tříd sešli před budovou 21. ZŠ, aby zamávali rodinám a škole a zavítali do země jim zatím neznámé. Loučení bylo veliké, některým (spíše rodičům), ukápla i slza, ale studenti po urputném boji o zadní místa v autobusu nakonec zasedli, a všichni, plni nadšení z nastávajícího dobrodružství, jsme konečně vyrazili.
První zastávka byla ještě v České Republice. Nejeden žák i v jednu hodinu ráno potřeboval doplnit kalorie v tamním McDonaldu, nezapomněl zakoupit kávu, takže posléze v autobuse spal jen druhý pan řidič. Ostatní si místo odpočinku sdělovali své dosavadní zážitky až do brzkého rána.
První velká zastávka - Amsterodam
V hlavním městě Nizozemska jsme nasáli nezvyklou atmosféru, která byla velmi odlišná od té naší. Všechny úžasné zážitky byly ještě zesíleny krásným počasím, jelikož na obloze se po celý den neobjevil ani mráček. Pan průvodce nás vedl městem, ukázal nám např. nejstarší kostel ze 14. století, prošli jsme květinové trhy, nakoupili holandské sýry a také jsme se porozhlédli po tzv. grachtech neboli kanálech, které protínají celé město. Po prohlídce malebného města plného kol, různých květin a vůní jsme se nezapomněli zastavit ve známých uličkách s děvčaty spoře oděnými, což byl pro všechny velmi silný zážitek.
Po prohlídce následovalo nalodění se na trajekt. Počasí nám stále přálo a my se mohli kochat úchvatnými pohledy na moře až do desáté hodiny večerní. Mezitím jsme se stihli ubytovat v kajutách, navštívit místní restaurace a bary, a někteří nezaháleli a šli se podívat na diskotéku. Sedmnáctihodinová plavba končila v přístavu Newcastle, kde jsme opět sedli do autobusu a jeli na první zastávku ve "staré dobré Anglii".
Navštívili jsme Hadriánův val, kde jsme mohli pocítit na vlastní kůži, jaké to asi mohlo být v době téměř před 2000 lety. Důkladně jsme prozkoumali Housteads Roman Fort, což byla pevnost a vojenský tábor v době římské nadvlády.
Odpoledne jsme zavítali do Durhamu, ležícím na řece Wear, jehož dominantou je překrásná románsko-gotická katedrála. Měli jsme veliké štěstí, poněvadž jsme si mohli prohlédnout po rekonstrukci právě otevřenou Gelilee Chapel - nádherně zdobenou románskou kapli s hrobem 1. britského historika, Bedy Ctihodného. Také příznivci filmu Harry Potter si přišli na své - mohli jsme se procházet po stejných prostorách, kde se natáčely některé scény ze stejnojmenného filmu. Velmi mile nás překvapilo, jak příjemný čas, protkaný zářivými slunečními paprsky, se dá strávit v tomto malém studenstském městečku.
A pak nás čekalo to, na co se většina studentů těšila nejvíce (možná i z důvodu velkého hladu) - zabydlení se v hostitelských rodinách.
Rodiny se nás ujaly skvěle, s milým úsměvem si děti rozebraly, a mířily s nimi ke svým domovům.
Po snídani jsme se rozjeli zkoumat jeden z nejkrásnějších zámků Anglie - Howard Castle. Zámek byl opravdu úžasný, plný zajímavých historických obrazů, soch, nábytku a děti si užily pobyt zde i proto, že hrály interaktivní hru, kdy musely samy od průvodců hradu zjišťovat odpovědi na zadané otázky.
S touto hrou jsme pokračovali i do další zastávky - Riveaux Abbey. V oblasti North Yokshire Moors se nachází ruiny bývalého cisterciánského kláštera, kde jsme si užili opět krásného počasí, a někdo také krátké meditace.
Odpoledne jsme obdivovali krásy severoanglické přírody, procházeli národním parkem. Většina účastníků si tuto vycházku vybaví velmi rychle, neboť jsme se odtud vrátili všichni spálení a také jsme potkali zmiji. Tamní obyvatelé nás ujišťovali, že u nich žádní jedovatí hadi nejsou, a když, tak jen ojediněle. Prostě, měli jsme štěstí.
Další den jsme začali prozkoumáváním ruin opatství St. Mary´s a pak hradu Clifford, což je gotická pevnost, postavená na uměle vytvořeném pahorku.
Další lahůdkou bylo úchvatné město York. Procházeli jsme centrem města, úzkými uličkami zvanými Shambles, navštívili jsme okruh hradeb, celkově měřících 5 km. Město leží na řece Ouse a bylo Římany založeno roku 71. Yorkminster, zdejší katedrála, která je od roku 634 sídlem arcibiskupa z Yorku - druhého nejvyššího hodnostáře anglikánské církve, je největší gotická katedrála na sever od Alp. Chlubí se největší sbírkou středověkých vitráží v Británii. Východní okno z 15. století patří k jedněm z největších v Evropě.
Odpoledne pak bylo pojato v soutěžním duchu. Rozdělili jsme se na týmy a zahráli si velkou interaktivní hru. Dostali jsme záludné otázky týkající se Yorku a museli jsme jakkoli získat informace v centru města. Výherci nakonec získali medaile a sladkou odměnu. Nutno dodat, že i pro tyto odměny nás to "chytlo" a že jsme, lačnící správných odpovědí, zběsile pobíhali po městě a nebáli jsme se zastavit či oslovit kolemjdoucí a zeptat se.
Další ráno už nás bohužel čekalo rozloučení s našimi milými "náhradními rodiči" a pomalu jsme ujížděli užít si předposlední den na anglické pevnině. Prohlédli jsme si malebné přímořské městečko Whitby, kde si každý musel bezpodmínečně dát fish and chips, aby ochutnal tuto britskou specialitu. Kulinářským uměním by se patrně toto jídlo nazvat nedalo, ale i přes velké množství přepáleného tuku nám i tamním rackům hranolky a ryby chutnaly. Zde jsme poprvé uviděli moře a nadšeni z opalujícího slunce jsme se chtěli vrhnout do vody, ale bohužel byla opravdu ledová.
Po druhé jsme se setkali s mořem na Flamborough Head. Zážitek to byl vskutku neopakovatelný, protože voda byla krásně modrozelená, na pláži byla spousta bílých oblázků a v okolí rezervace s bílými útesy. I když voda nebyla nejteplejší, našli se i tací, co se koupali.
Než jsme přejeli k našim novým hostitelským rodinám v Northamptonu, prošli jsme se městem Scarborough, shlédli zříceninu hradu a místo, kde se po 500 let konávaly trhy.
Poslední den ve Velké Británii se opravdu vyvedl. Počasí nám opět přálo, ve stínu bylo 30 stupňů a my se kochali pohledy na hlavní město - Londýn. Obcházeli jsme slavné památky např. Trafalgar Square s Národní Galerií, většina žáků se projela na obrovském, 135 metrovém kole London Eye. Je dominantou města a je možno z ptačí perspektivy vidět většinu atraktivních pamětihodností města.
Viděli jsme Houses of Parliament s hodinovou věží, šli okolo Buckhingam Palace a děti se také konečně dočkaly toliko očekávaných rozchodů, aby navštívily obchodní centra a mohly nakoupit dárečky a suvenýry pro své rodiny.
Vše nějak rychle uběhlo, my jsme se vraceli metrem k našemu autobusu, abychom se mohli vydat na cestu zpět do ČR. Na trajekt z Doveru jsme se dostali bohužel až ve dvě hodiny ráno, tak se nám cesta domů zdála velmi dlouhá.
Nicméně všichni, i učitelé, naznali, že se vracíme domů bohatší o mnoho úžasných zážitků, a už se těšíme, až opět někam vyrazíme!
