Aktuality
V pátek 25. 9. 2015 si většina jazykových skupin na 21. ZŠ Plzeň různými aktivitami připomněla Evropský den jazyků. Fránináři ze 7.C se již den předem vydali na krátký exkurz do centra města. Co bylo cílem? No přece zjistit, zda i naše metropole má něco společného nejen s blízkými sousedy z Německa, ale také s těmi vzdálenějšími z Francie.
Začali jsme zamyšlením v sadech u fresky Theatrum mundi, zda neměla některá z vyobrazených významných osobností spojených s naším městem také něco do činění s fr. jazykem či s Francií. No schválně, typněte si. Že by to byl František Křižík? Nebo Emil Škoda, Miroslav Horníček či Rudolf II. Habsburský? Nebudeme vás napínat, všichni pánové to byli. A děti je také odhadovaly vcelku správně.
Trochu jsme se pak odklonili od trasy a v Dřevěné ulici jsme u nejstaršího plzeňského domu zkoušeli hádat, od čeho jsou asi zčernalé důlky v portálu. Po určitých nápovědách nakonec děti odhalily, že zde svou každodenní práci začínal, ale i končil ponocný. A jak léta zhášel louče o portál, zanechal tak po sobě zčernalé důlky. Nevěříte? Zajděte se tam někdy podívat.
Kolem Mlýnské strouhy jsme pak pokračovali ke Gaëlovi. Tedy k pekárně „U Gaëla“ Kromě nákupu bagetek, loupáků a jiných laskomin jsme se také dozvěděli např. i to, že typický fr. croissant je vlastně původně pečivem rakouským a do Francie se dostal až zásluhou Marie Antoinetty, manželky krále Ludvíka XVI.
S plnými pusami jsme se pak Roosweltovou ulicí ubírali na náměstí. Ukázali jsme si budovu Alliance française, instituci, která se snaží o propagaci FJ a fr. kultury vůbec. Než se děti rozprchly po náměstí kvůli další aktivitě, ještě jsme se pro štěstí zastavili u „andělíčka.“ A ejhle, kolem nás se to najednou hemžilo opravdovými Francouzi. Jak na objednávku. Chvilku si povídali se mnou a pak začali mluvit i na děti. Commnet ça va? Tu t´appelles comment? Quel âge as-tu? No, dlužno kriticky podotknout, že pro děti to byl takový šok, že se na okamžik nezmohly na slovo. Ale pak to už trochu šlo.
Rozloučili jsme se s Claudem a jeho přáteli ze Strasbourgu, kterým se prý Plzeň moc líbila, a pak už hurá na krátký rozchod a další vyplňování pracovních listů. Tentokrát bylo nutné mít otevřené nejen pusy, ale hlavně oči a všímat si různých, nejlépe fr. nápisů na obchodech, výlohách, vývěsních štítech apod. A že jich děti objevily spoustu: livres, menu, petit, d´or, café, resto, antique, bourjois, le chaton cher, roulette, chèque déjeuner atd.
Na závěr jsme měli ještě trochu času, a tak jsme se za bezproblémový průběh celého dopoledne odměnili různými koláči, quiches a horkými čaji ve fr. bistru La Tartelette.
Musím říct, že děti byly moc fajn a snad je to i bavilo, o čemž svědčí rozjásaní „smajlíci“ na konci pracovních listů. Z vydařených akcí mám vždy radost, svědčí o tom i fotografie, klasicky je najdete na: www.rajce.net pod heslem: tygrousek.
