Aktuality

Jít do školy v pyžamu, to chce buď velkou dávku odvahy nebo opravdu málo času při ranním vstávání. V pátek 12. února však druháci nepotřebovali ani jednu z možností. Právě naopak. Pyžamo se stalo pro páteční vyučování téměř povinností. Byl totiž pyžamový den.

Pyžama a noční košilky nejrůznějších barev i střihů proměnily třídy ve velké noclehárny. Ale na spaní nebyl čas. Program byl opravdu bohatý, plný úkolů a překvapení. Vyučování začalo jedním z Divokých snů Maxipsa Fíka. A pak už následovalo vymýšlení snů podle vlastní fantazie - těch tajemných i těch legračních a bláznivých. Za noc se prý člověku zdá pět až šest snů, my jsme jich první hodinu prožili mnohem víc. K pyžamovému dni ale spánek přece jen patří, avšak jeden malý problém jsme měli: nedařilo se nám usnout. A tak jsme počítali ovečky. A počítali a počítali… a spali a spali, také trochu četli, povídali si, kreslili, smáli se a zase spali. Nakonec se ozvalo ono známé: “Vstávat a cvičit!” Byl totiž čas jít do tělocvičny. Tam jsme si užili spoustu her, tancování a soutěží.

V pyžamech, s dobrou náladou a plyšákovou hrou jsme se loučili s trochu jiným vyučováním, než na které jsme zvyklí. Něco na těch pyžamech opravdu je.