Aktuality
Až donedávna jsem si myslela, že gurmáni Francouzi, jejichž jazyk a reálie se na 21. ZŠ učíme, musí být ve spotřebě čokolády na osobu a roční průměr hodně vysoko v evropských hodnoceních. Ale chyba lávky. Vedou prý Švýcaři se spotřebou 12 kg čokolády ročně na osobu, následováni Iry, Brity, Rakušany a Belgičany.
My Češi jsme prý na tom podobně jako Američani či Australani a sníme zhruba 5 – 5,5 kg čokolády ročně (Alespoň pro mne je to i tak hrůzostrašné číslo, povážím-li, že průměrná čokoláda váží 100 - 150 g, museli bychom takových tabulek sníst ročně zhruba 50 a více, to je 1 čokoláda týdně. No uvažte, sníte to?)
Ale nechme tabulky a průměry spát. U nás na 21. ZŠ jsou statistiky rok od roku jasnější. Alespoň v té již výše zmíněné spotřebě čokolády. Ještě se mi prostě nestalo, že by nějací fránináři nechtěli strávit poslední předvánoční hodiny bez společnosti speciality v podobě čokoládového fondue. Speciality, o jejíž původ se dodnes přou Francouzi se Švýcary.
Hodiny probíhají vždy stejně. Litinový kotlík, líh od fyzikářů, zápalky, speciální čokoláda. Pomalý proces rozehřívání, zalévání hrnečků s čaji, ochutnávání toho nejlepšího „maminkovského (ale já jsem pomáhal/a!!!)“ cukroví, krájení ovoce, otázky typu: „Už to je, když už to bude?“
Když je čokoláda správně rozehřátá a děti si do ní namáčejí od ovoce čerstvého po kandované, sušené až po marshmallowny či medvídky Haribo, odcházím pomalu a tiše opodál a fotím. Těžko lze zachytit tu blaženost. Tato atmosféra se odehrává jen 1x za rok. Všichni to víme a všichni si to pokaždé moc užíváme.
Není zde strkání, osočování, hádky... Jen zavřené oči, ušmudlané pusy, i trochu pokapaný stůl, ale vše je pro tu chvíli odpuštěno. Všichni mlsáme ovoce namočené v čokoládě, popíjíme horký čaj, povídáme si o všem možném, pouštíme si u toho nejen fr. koledy. Je nám zkrátka dobře a pocit pospolitosti je téměř hmatatelný.
Google nám sice říká, že v podobě fondue si lze představit hlavně u fr. Švýcarů či savojských Francouzů v kotlíku roztavený sýr, ale i masové kousky v oleji s bagetkou či chlebem, ale pro nás je to jednoznačně čokoláda, ovoce a hlavně ojedinělá atmosféra. Nepamatuji si již, kdy jsme tento zvyk na 21. ZŠ Plzeň zavedli, nicméně přetrvává léta a stále se těší velké oblibě.
Fotografie opět více než výmluvné naleznete tradičně na www.rajce.net pod heslem tygrousek.
