Aktuality
Tak už je to za mnou. Vyhlášení soutěže Próza a poezie 2011. Jestli se cítím tak nějak divně? To si pište!
Jak začít – do této soutěže jsem poslala báseň Úděl lásky navždy. Pokud jde o můj názor, myslím, že je docela hezká a povedená, ale také dost narychlo psaná. A vymyslela jsem jí tedy příšerný název. Napsala jsem ji jednou během velké přestávky. Čekala jsem, že pokud bych se umístila, získala bych asi tak 3. místo.
Do této soutěže děti zaslaly prý celkem 302 prací ze čtyř krajů (Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje a Vysočiny) z čehož porotci vybrali 80 příspěvků, asi 30 děl bylo oceněno místem a dalších 20 dostalo čestné uznání. Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích, kdy každá byla rozdělena na sekci prózy a poezie. Já patřila do kategorie třetí (6. – 7. třída) a vybrala jsem si poezii. Ředitel soutěže se jmenoval Martin Staněk, spolu s ním hodnotilo mnoho dalších porotců a patronů, za všechny Zdeněk Troška, David Vaníček, Markéta Plánková, Dana Verzichová a Ondřej Volejník.
Vyhlášení – co se toho týče, byla jsem v šoku, že se konalo až od 18:00 hodin. To bylo dost pozdě, do místa vyhlášení Českých Budějovic jsme to měli trochu daleko. Ale vyrazili jsme.
Jela jsem s maminkou, sestrou, babičkou a bratrancem. Oblékla jsem si na tu slávu černé šaty, bolerko a také dosti nepohodlné lodičky. U vstupu jsme zakoupili sbírku oceněných prací – tam jsem našla, že moje práce získala ČESTNÉ UZNÁNÍ. Rodiče to již věděli ze školy, ale já se domnívala, že se jedeme jen podívat a zatleskat ostatním. Moje práce byla oceněna, což pro mě moc znamená. Také o nás mluvili jako o mladých spisovatelích a to jednoho potěší. :)
Slavnostní vyhlášení bylo zahájeno hudebním vystoupením zpěvačky Natálie Kubišové. Zpívala moc hezky. Napřed se vyhlašovali výherci z kategorie Poezie. Já dostala čestné uznání, třetí místo vyhrála Kateřina Korčaková s básní Talent, druhé místo nebylo uděleno a první byla Nikol Zieglerová s básní Třeboňské rady. S tím jsem tedy nemohla souhlasit, protože to dle mého názoru byly jen takové rýmovačky. Ale báseň Talent už byla lepší.
Když jsem zaslechla své jméno, vyklopýtala jsem v těch minibotkách na stupínek a strašně, strašně, strašně moc se mi červenaly uši. Já se nečervenám v obličeji, tak zkrátka někde jinde. To byl trapas! Zvlášť když nás neustále obletovali fotografové, takže mě maminka ani nemohla pořádně vyfotografovat. Dostala jsem nějaké drobnosti a diplom (tam mi napsali Lucie Matějíčková a přitom jsem Matějková!!!) a JEŠTĚ JEDNU sbírku nejlepších prací. Tak jsem ji věnovala sem do školy paní učitelce Blance Machové, která mi o celé této soutěži řekla. Po vyhlášení následoval křest této sbírky a další hudební vystoupení, po kterém jsme se s ostatními zdekovali... :)
Každopádně jsem moc vděčná za takovou zkušenost a samozřejmě se zúčastním i dalších ročníků. Řeknu vám tajemství, mou druhou nejlepší kamarádkou je propiska a stát se spisovatelkou je mým největším snem. Doufám, že se mi někdy splní.
Tím moje kariéra začíná, tak snad rychle neskončí. A takovéhle soutěže mi poskytují skvělé zkušenosti, které by se mi do budoucna mohly hodit!
Lucie Matějková, 6.A
21. ZŠ Plzeň
