Aktuality
Jako první jsme měli Vladana Prince, který nám představil svoji práci PROTETIKU. Vladan Princ pracuje ve firmě Otto Bock. Jejich hlavní cíl je pomáhat tělesně postiženým. Pomáhají amputovaným, ochrnutým lidem, postiženým dětem, sportovcům, lidem odkázaným na vozík, lidem s poškozenými klouby, vazy a po frakturách.
Velmi nás překvapilo, že se protetice věnuje tak málo lidí a také jsme si neuměli dříve představit, co to protetika je, ale teď už víme, že to je velmi zajímavá práce, a jsme rádi, že pomáhá postiženým lidem. Nástroje neboli pomůcky, které nám ten pán přinesl ukázat jsme doposud neviděli. Zvláštní byly prsty. Trochu jsme se jich štítili, ale zároveň obdivovali jejich propracovanost, protože ten kdo to vyrobil musel být poměrně tvořivý a zdatný malíř – umělec. Dalšími pomůckami byly ortézy, protézy, ortopedické vložky, diabetická obuv, umělá chodidla, vozíčky, se kterými někteří hendikepovaní lidé umějí různé triky a hrají i golf. Existuje spoustu jiných pomůcek a je jich několik set tisíců druhů.
Následující setkání bylo se dvěma staršími ženami. Zezačátku nás to nebavilo, ale v okamžiku kdy začala mluvit paní Jana, to bylo docela zábavné. V paměti nám utkvěl pejsek Sendy. Jeho výcvik je dlouhý osm až čtrnáct měsíců a stojí od 160 000 – 200 000 Kč. Překvapující bylo, že Sendy paní Haně pomáhala chodit všude. Ohromující byly její pomůcky, mobil, kterým mohla normálně projíždět jako každý jiný, akorát se zvukovým reproduktorem. Potom nám také ukázala hůl, kterou jsme již viděli mnohokrát. Řekla nám také, že kdybychom chtěli pomoci nevidomému, máme se ho nejdříve optat jestli o pomoc stojí, protože kdyby jsme mu rovnou pomohli, tak by si myslel, že je neschopný.
Z tohoto setkání jsme si odnesli, že i když je paní Hana slepá, může normálně žít a nebýt závislá na ostatních. Po setkání jsme si zkusili, jak se asi cítí neslyšící a nevidomí. Jako první aktivita bylo odezírání ze rtů bylo docela obtížné, ale někteří z nás to celkem vystihli. Dále jsme si vyzkoušeli být nevidomými. Většina z nás by si vůbec neuměla představit být slepým.
Celý tento den mi přinesl mnoho zajímavých poznatků, které se nám líbily a informací, které se nám budou hodit. Za tento den jsme velmi rádi a doufáme, že takových dnů bude více, protože se rádi přiučíme něčemu novému.Za 6.A zpracovala Michaela Stronerová, na vytvoření plakátu se podíleli: Katka Dresslerová, Alena Pokorná, Anička Panochová, Anička Nguyenová, Vojta Křížek a Filip Jírový
