Aktuality
Na konci dubna se třídy 6.A, 6.B a 7.A vydaly za kulturním zážitkem. Na Malou scénu Divadla J. K. Tyla. Čekalo na nás moc hezké, trošku napínavé představení Kouzelné hodinky doktora Kronera.
Hned na začátku nás překvapilo několik věcí, uspořádání scény tak, že diváci prakticky ze 3 stran obklopují scénu s herci. Než jsme si posedali na místa, dostal každý od slečen uvaděček obyčejný klíč na šňůrce. „Opatrovat a neztratit!“ zněl pokyn. A na některých sedadlech byly ještě rozložené papíry s nápisem: „Bude se hodit k dalšímu upotřebení.“ Je jasné, že všichni byli předem napjatí a zvědaví, co se bude dít.
Muzikálový příběh začíná setkáním dvou dospívajících chlapců, z nichž jeden má jasnou představu budoucí kariéry zdatného úředníka, zatímco druhý chce žít svobodně a psát básně. Na zádech vesty má iniciály I.V., což je po celou dobu představení zaměňováno za římskou číslici čtyři. Čas plyne, oba přátelé se rozcházejí, aby se posléze opět potkali v jakémsi úřadě. Čtyřka nestíhá, je unavený, práce ho pohlcuje, hrozí mu vyhazov. „Mít tak více času, vše by bylo jiné…,“ přeje si často. Dozvídá se, že ve městě žije podivný doktor Kroner, který by mohl jeho časový problém vyřešit. V tajemném hodinářství plyne čas úplně jinak a Kroner vlastně vůbec není doktor, ale tak trochu šarlatán. Půjčí čtyřce na měsíc tajemné hodinky, které dokáží čas ne vrátit, ale zastavit. A najednou je vše jinak, hlavní hrdina konečně zvládá všechny své povinnosti i záliby, aniž by se okolní svět posunul třeba jen o vteřinu. Je ale konečně šťastný? Nepromrhá čas navíc? A dokáže hodináři jeho kouzelné hodinky vrátit? Jakou cenu bude muset za získaný čas navíc zaplatit?
Po přestávce je jasné, že vysokou, a to život v jakémsi „bezčasém světě,“ kde skončili jemu podobní nešťastníci, v neuvěřitelných kostýmech, těla bez emocí, názorů, vzpomínek, lásky, pohrávající si s roztodivnými mechanickými součástkami. Bytosti s klíči a čísly, čím nižší číslo, tím vyšší hodnost. Jedničku prý nikdy nikdo neviděl, ale čtyřka ano, jen to zatím vůbec netuší. Zapeklitý děj nakonec dovede čtyřku zpět ke Kronerovi, který mu nabízí druhou šanci, ale hrdina odmítne. Ve skutečném světě pak potká prodavačku květin. Poznáváme jedničku, růže voní a ze čtyřky je Ignác Vox, I.V. Příběh se uzavírá. Tento muzikál o touze zastavit čas vznikl paradoxně za covidového lockdownu. Právě v době, kdy se svět zastavil. Libretista Tomáš Javorský posílal texty písní skladateli Janu Kaňkovi. Obojí šlo prý lehce. V roce 2021 vyhlásilo DJKT soutěž původních českých muzikálů „Intro 21“ a právě Kouzelné hodinky tento první ročník vyhrály a zabydlely se tak v plzeňském repertoáru na několik sezón.
Všem se představení líbilo. Bylo trochu fantastické až magické, uspořádání malé scény, prakticky neustále přítomný ciferník hodin na jevišti, zvláštní kulisy a rekvizity, živý orchestr, herci ve fantaskních kostýmech na dosah ruky, skládání a házení vlaštovek, možnost si zapůjčený klíč odnést domů, to vše umocňovalo zážitek i atmosféru představení. Po skončení jsme se ještě mohli vyfotit s herci přímo na jevišti. Super bonus na konec.
Kdo by někdy nezatoužil alespoň na chvíli čas zastavit či vrátit? Kdo by nepřemýšlel o pomíjivosti času, smyslu života, promarněných příležitostech? Žít a nepromarnit, žít tak, abychom nelitovali. Poselství představení hodné hlubokého zamyšlení.





